Co je Velký pátek

Velký pátek je dnem, který připomíná ukřižování Ježíše Krista

Jedná se o šestý a tím pádem předposlední den Svatého týdne, zároveň je to součást velikonočního tridua.

V české republice se jedná o relativně nový státní svátek, poprvé byl uznán svátkem v roce 2016.

Protože se jedná o svátek pohyblivý, může připadnout na období mezi 20. březnem a 23. dubnem.

Historie

Velký pátek připomíná utrpení Ježíše Krista, jeho cestu na vrch Golgota, ukřižování a také jeho pohřeb.O Ježíšově osudu rozhodl Pilát Pontský, který byl římským prefektem.

Kristus dostal na hlavu trnovou korunu a kříž, na němž byl ukřižován, musel sám odnést na Golgotu.

Odtud pochází i Křížová cesta, která je symbolickou upomínkou na tuto útrpnou část Ježíšovi popravy.  Křížová cesta má 14 zastavení, která připomínají jednotlivé události během nesení kříže.

Na konci své cesty byl Ježíš ukřižován – přibit hřeby a přivázán provazy ke kříži. Po smrti byl uložen do hrobu. Z kříže sundali Ježíše jeho blízcí, zavinuli jej do plátna a vložili do skalního hrobu. Hrobku poté zavalili kamenem.

Křesťanské zvyky

Oltáře v kostelích jsou zbaveny veškeré výzdoby – křížů, svící i pokrývek. Konají se bohoslužby, které mají tři části.

V té první se čtou tzv. pašije, které vyprávějí o utrpení Ježíše Krista. Poté dochází k uctívání kříže, před nímž věřící postupně poklekají nebo jej líbají a nakonec probíhá svaté přijímání eucharistie posvěcené na Zelený čtvrtek.

Bohoslužby probíhají od tří hodiny odpoledne, protože to je dle historických pramenů čas, kdy byl Ježíš ukřižován. Na Velký pátek se rovněž drží půst, nemělo by se tedy jíst žádné maso.

Světské zvyky

Světských zvyků a tradic bylo v tento den vždy požehnaně, některé zvyky byly jen místní, jiné se dodržovaly všude.

V první řadě to byl den zákazů. Nesmělo se nijak pracovat se zemí, například orat, kypřit půdu nebo ji okopávat.Také se nemělo nic půjčovat, aby půjčenou věc neomámily magické síly vystupující tento den na povrch a nesmělo se ani prát.

Proč? Protože by se prý pralo v Ježíšově krvi. Na Velký pátek bylo také zvykem, že se lidé po probuzení šli umýt do potoka, aby tak očistili své tělo před nemocemi. V tento den hospodyňky ani nepekly a nezametaly.

Někde dokonce chlapci vytahovali zuby z potoka kamínky a poté je zahazovali, aby tak předešli bolestem zubů.

Pověry

Podle pověr je Velký den dnem ďábla, čarodějnic a různých magických sil, které se derou na povrch.

Pokud se však budete bedlivě dívat kolem sebe, mohli byste narazit na poklad. V době, kdy byl Ježíš ukřižován (tedy kolem třetí hodiny odpolední), se začínají otevírat skryté poklady.

To lze prý poznat tak, že ve skalách vzniknou pukliny, z nichž bude zářit světlo nebo uvidíte zářící kapradí. V tento den se prý otevírá i Blaník ukrývající Blanické rytíře.

Poklady jsou však jen pro čisté duše. Podle pověstí se stávalo, že kvůli nim matky přicházely o své děti, když se snažily z jeskyní poklad vynosit a pukliny se mezitím zavřely s dítětem uvnitř.

foto, zdroj:https://www.ceskevelikonoce.cz/

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *