POSTNÍ NEDĚLE – KVĚTNÁ

Zvaná též Květnice, či Palmová

Poslední, šestá neděle, již souvisí s církevními svátky. Květnovou nedělí začíná (Svatý, Tichý) týden.
Slaví se na počest Ježíšova vjezdu na oslátku do Jeruzaléma. Podle evangelií lidé vítali Ježíše palmovými ratolestmi, ve starověku vnímanými jako symbol vítězství a slávy. U nás se v tento den v kostelech světí rašící větvičky jívy, lísky, jasanu, břízy, dubu a jiných stromů. Někde se proutky vážou do svazků a kytic, kterým se říká také „košťátka“, „berany“, „palmy“. A protože posvěcením získaly ratolesti podle lidové víry magickou moc, lidé si je přinášeli domů, aby je pak po celý rok chránily před nemocemi i strastmi a stavení před bleskem a požárem. Např. křížky z dřeva jasanového dávaly se pod prahy, aby se v domě nedržel hmyz. Svěcené proutky střemky se dávaly na poli do pšenice a to do rohů pole, aby se odvrátilo krupobití, do žita se dávaly proutky lískové. Ve světnici je umístili nad dveře nebo vetkli za svatý obrázek či kříž. Ze stejných důvodů je také dávali do chlévů. Posvěcené kočičky se dokonce polykaly, věřilo se, že jsou ochranou proti zimnici a bolestem v krku. O posvěcené kočičky se sedláci podělili i s dobytkem.
Na Květnou neděli se nesmělo nic péci, aby se nezapekl květ na stromech, protože pak by se neurodilo žádné ovoce. Prováděly se i různé magické praktiky. Obydlí se vymetalo zelenými ratolestmi, aby byla vymetena zhýralost a nemravnost a aby veškerá neřest zhynula.

Květná neděle, kdes tak dlouho byla?
U studánky, u studánky ruce, nohy myla
Čím sis je utírala?
Šátečkem, lístečkem, abych bílá byla.

Nejčastějším typem vazby svěcených ratolestí jsou drobné svazečky převázané stužkou. V některých oblastech byly pro změnu připravovány do velkých otýpek převázaných mašlí nebo bičem. Velmi zvláštní druh vazby pak nacházíme ve Slezsku, na Horácku a v jižních Čechách. Říkalo se jí palma, beran nebo koště a vytvářela se navazováním pletenců ratolestí na 2 – 6 metrů vysoké kůly. Výsledné dílo se ještě dozdobilo stuhami a na jeho vrchol byl upevněn kříž z jedlových větví. Palmy a berany nosili do kostela chlapci (v některých obcích společně s děvčaty) a po jejich posvěcení s nimi obcházeli příbuzné a známé a podělovali jednotlivé domácnosti požehnanými proutky. Za tuto záslužnou činnost dostávali darem vajíčka, peníze a ovoce. Na rozdíl od smrtky nebo létečka však byla výroba berana ryze individuální záležitostí a zdrojem vzájemného soutěžení. Každý chlapec si svého berana vázal sám (možná tak ještě přijal za pomocníka mladšího sourozence) a byl na něj také jak se patří pyšný. A nebyla to pýcha falešná, protože svěcené ratolesti hrály v životě prostého lidu velmi důležitou roli.

foto:zdoj:https://www.facebook.com/joseflada.ilustrace/

http://zakrasnejsivimperk.cz/

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *