Sršeň mandarínská

Žije v organizovaných společenstvech, které zakládá a vede královna

Obavy, že se zabijácké sršně dostanou do Česka, neskrývají ani tuzemští včelaři. Pro zdejší včelstva by to byl další problém k těm, s nimiž se už potýkají: nemoci, pesticidy a nedostatečná výživa.

Hnízda si staví nejčastěji pod zemí v kořenovém systému stromů. Dospělý jedinec se živí mízou, nektarem a jinými sladkými šťávami, pro své larvy pak loví různé bezobratlé. Sršně mandarínské často napadají kolonie jiného sociálního hmyzu, například včel, vos nebo jiných sršní včetně svého vlastního druhu. V místech svého výskytu jsou považováni za škůdce, protože jsou během krátké doby schopny vyplenit včelí úl a kompletně vybít jeho osazenstvo. Mohou být nebezpečné i člověku, každoročně zemře v  Japonsku a v Číně několik desítek lidí po útoku těchto sršní.

Sršeň mandarínská je největším představitelem rodu Vespa. Královny dosahují délky průměrně 4 až 4,5 cm, nicméně obzvláště velké exempláře mohou měřit okolo 5 cm či dokonce až 5,5 cm, při rozpětí křídel přes 7,6 cm. Hmotnost královen je 2 až 3 gramy. Dělnice a samci bývají podstatně menší. Měří 2,7 až 4 cm a váží 1 až 1,5 gramu. Celkově je sršeň mandarínská asi o 40 % větší a o 60 % těžší než sršeň obecná.

Královny a dělnice mají stejnou stavbu těla, rozdíl je pouze ve velikosti. Obě kasty mají funkční pohlavní orgány, avšak dělnice je zpravidla nevyužívají (výjimkou jsou situace po předčasné smrti královny). Jak královny, tak dělnice disponují žihadlem. Samec žihadlo postrádá, má kulatější konec zadečku a delší tykadla. Rozpoznávacím znakem této sršně a sršně Vespa soror je velká hlava  s velmi širokými spánky  a lícemi. Stavbou těla se Vespa mandarinia a Vespa soror velmi podobají, nicméně obě sršně jsou rozlišitelné na základě zbarvení, především zadečku.

Hlava je u všech barevných variant sršně mandarínské zpravidla výrazně žlutá nebo světle oranžová. Složené oči mandlovitého tvaru s vykrojením na vnitřní straně mají tmavě hnědou až černou barvu. Velikostně jsou srovnatelné s očima sršně obecné a tedy vzhledem k velikosti hlavy relativně malé. Mezi nimi jsou tři malá očka zvaná ocelli.. Kusadla dorůstají značných rozměrů a jsou hnědá až černá. Hruď má tmavou barvu, výrazná je pak velikost štítku .Zadeček je pruhovaný, střídají se žluto-oranžová a tmavě hnědá (někdy až téměř černá) barva, přičemž u některých forem více či méně výrazně převažuje tmavá barva, u jiných pak dominuje žlutá či oranžová. Oranžové pruhy jsou u kořene zadečku často velmi tenké a tvoří někdy i nezřetelné čáry, ve středu zadečku přerušené. Špičku zadečku (6. zadečkový článek) mají vždy žlutou nebo oranžovou, čímž je lze odlišit od sršně Vespa soror, jejíž zadeček je naopak tmavý. Nohy sršně mandarínské mají hnědou barvu v různých odstínech. Křídla jsou zbarvená šedě či šedohnědě.

Jed sršně mandarinské je směsí mnoha látek,  které poškozují tkáň v místě a okolí vpichu žihadla a stimulují účinek dalších toxických složek jedu, zejména enzymu . 

Místem toxického působení jedu je zejména kardiovaskulární systém . Jed zvyšuje srdeční frekvenci a změnu srdečního nervového systému vzruchů. Jed obsahuje rovněž poplašné  feromony. Jakmile zachytí sršní dělnice jejich pach, okamžitě přispěchají na pomoc a vrhají se na protivníka. Vůně těchto látek vyvolává u vos silnou defenzivní reakci, jež se dá přirovnat k zuřivosti. Protože tyto látky voní i lidem, přidávají se i do některých kosmetických přípravků. Zachytí-li sršeň mandarínská tuto pachovou stopu, působí na ni podobně jako feromon a zvýší její agresivitu.

Sršeň mandarínská se vyskytuje v jižní, jihovýchodní a východní Asii.

Všechny v poplašném duchu psané zprávy (minimálně k polovině roku 2019) o tom, že sršně mandarínské pronikly jako invazní druh i do Evropy, jsou nepravdivé a vznikly novinářskou neznalostí a záměnou sršně mandarínské za sršeň asijskou. Oplodněné i neoplodněné samice přečkávají zimu v zevnitř uzavřené podzemní komůrce (nebo méně často v kupách slámy) v utlumeném spánkovém režimu. Z hibernace se probouzejí v mírných oblastech v dubnu (Japonsko), v teplejších oblastech to může být dříve.

zdroj:https://cs.wikipedia.org/

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *