Kvůli zneužití práva na informace půjde odmítnout žádost, navrhuje vnitro

Zákon o svobodném přístupu k informacím má doznat změn. Podle Ministerstva vnitra má lépe chránit jak žadatele, tak poskytovatele informací a zabránit obstrukcím na obou stranách. Do zákona se nově doplní formulace „zneužití práva na informace“ jako výslovný důvod pro odmítnutí žádosti. Žadatelé také budou muset v některých případech uhradit finanční zálohu. Jde o procesní, nikoliv hmotněprávní změny, upozorňuje vnitro.

Návrh novely, který má Česká justice k dispozici, důkladně analyzuje, zda navrhované změny nejsou v kolizi s Ústavou. Vnitro opakovaně zdůrazňuje, že návrh nemá za cíl omezit samotný svobodný přístup k informacím.
Novela reaguje mimo jiné na aktuální judikaturu Ústavního soudu, především jde o vývoj v oblasti pojmu „veřejná instituce“, kdy loni v červenci ÚS vyhověl společnosti ČEZ, která odmítala, že na ni dopadá informační povinnost.  „Ústavní soud se vyjádřil ve smyslu, že stav, kdy je osobní působnost zákona definována neurčitým právním pojmem, který je následně dotvářen judikaturou, je pro ukládání povinností soukromoprávním subjektům v zásadě neúnosný a odporující čl. 4 odst. 1 LPS. Na tuto situaci je třeba legislativně reagovat a přesněji definovat množinu povinných subjektů,“ uvádí důvodová zpráva. Obecné vymezení „veřejné instuituce“ je tak podle ministerstva vnitra již nadále neudržitelné. Paradoxně v Poslanecké sněmovně leží návrh Pirátů, který má počet povinných subjektů značně rozšířit a ČEZ by tak do okruhu opět spadala.

Novela dále reaguje na tzv. „platový nález“, jímž Ústavní soud vymezil podmínky pro poskytování informací o výši platu či odměny konkrétních pracovníků povinných subjektů. Rozhodnutí vyvolalo v justici bouřlivou diskuzi.
„Novelizace na tento nález reaguje nikoli speciální hmotněprávní úpravou, která by vymezila funkce, od nichž je možné informace o platu či odměně poskytnout bez dalšího (a contrario u ostatních nikoli), ale úpravou procesní, předpokládající možnost povinného subjektu vyzvat žadatele k doložení, zda a jakým způsobem splňuje podmínky pro poskytnutí informace o platu či odměně ve světle nálezu Ústavního soudu,“ uvádí resort. Novela současně umožňuje z tohoto důvodu prodloužit lhůtu pro vyřízení žádosti o informace.

Záloha maximálně 1000 korun

O tom, že množství úřadů nebo soudů si stěžuje na šikanózní žádosti o poskytnutí informace, Česká justice opakovaně informovala. Zneužití práva na informace se nyní nově doplňuje do zákona jako důvod pro odmítnutí žádosti o informace. Ispirací byla právní úprava obsažená v zákoně o právu na informace o životním prostředí. Tato možnost už vyplývá z dřívější judikatury Nejvyššího správního soudu.
Druhým opatřením je apriorní zavedení zálohy na úhradu nákladů. Tím by se měly eliminovat případy, kdy žadatelé bez rozmyslu nebo naopak ve snaze zatížit povinný subjekt požadují vyhledávání objemného množství různorodých informací, a po jejich vyhledání náklady odmítnou uhradit. Do roku 2006 navíc zákon zálohu připouštěl.

Zálohu bude možné od žadatele vyžádat pouze v případě „mimořádně rozsáhlého vyhledávání informací“, částka také nesmí přesáhnout 60 procent celkové předpokládané částky a zároveň částku 1000 korun.

Zdroj: http://www.ceska-justice.cz

Reklama

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama