Největší kostnice světa s ostatky milionu lidí

Tajemné podzemí v Paříži

Většina turistů z celého světa míří do Paříže, aby spatřili Eiffelovu věž a katedrálu Notre Dame a přitom si ani nevšimne malé, celkem nezajímavé budky stojící uprostřed náměstí Place Denfert-Rochereau. Snad jen, že u ní po šest dnů v týdnu stojí dlouhá fronta podivínů.

Nejde však o podivíny v pravém slova smyslu, ale o znalé Paříže, jež ví, že se v této poměrně nenápadné budce nachází vstup do jedinečného pařížského podzemí. Zajímavé na celé skutečnosti je, že přestože pařížské podzemí proslavil Victor Hugo ve svém románu Bídníci, stále o něm neví ani spousta Pařížanů.

Největší kostnice na světě

Katakomby v Paříži začaly vznikat již ve starověku, kdy tu Římané začali těžit kameny asi ve dvaceti metrové hloubce pod městem. Ty nejstarší chodby vzniklé z původních kamenolomů způsobily v 11. – 13. století dokonce zřícení některých městských budov. Dnes je toto místo označováno za jedno z nejponurejších a nejděsivějších na světě. Ptáte se proč? Nachází se zde ta největší kostnice na světě. Tvoří ji kosterní ostatky několika milionů lidí.

Jak se kosterní pozůstatky do podzemí dostaly?

Už ke konci 18. století se Paříž potýkala s ošemetným problémem, spojený s nedostatkem hřbitovů a faktem, že jich bylo i dost zrušeno. Pozemky řady hřbitovů ustoupily nové městské zástavbě. Negativní vliv na danou situaci měly i morové epidemie.

Pařížané si však vzpomněli na své prastaré podzemí, vysvětili jej a pozvolna sem začali snášet lidské ostatky ze zrušených hřbitovů. V průběhu následujících 30 let zde bylo uloženo na 6 milionů ostatků lidí.

Největší podíl kosterních ostatků pocházel z tzv. hřbitova neviňátek (pojmenován podle kašny neviňátek, která stála na rohu hřbitova a kde matky odkládaly novorozence, o které se nemohly postarat). Pro představu, jak ohromný hřbitov to byl, uvedeme pár čísel. Byly zde sváženy ostatky z 19 okolních kostelů,  na 50 000 obětí moru, tisíce obětí z Bartolomějské noci a stovky neznámých těl. Celkem tu bylo pochováno asi 2 miliony lidí a hloubka zdejších hrobů místy dosahovala až 10 metrů.

Potom, co se v roce 1780 zřítila zeď, která oddělovala hřbitov neviňátek od okolních domů a sklepů, přikázala vláda přenést ostatky právě do oněch bývalých kamenolomů. Kosti byly předem dezinfikovány a opatrně uloženy do útvarů znázorňující nejrůznější křesťanské symboly. Povětšinou tu jsou sice pohřbeni chudí lidé, ale najdeme zde i slavná jména jako Georges Jacques Danton, Antoine Laurent de Lavoisier, Francois Marie Isidore de Robespierre, Blaise Pascal a další.

Bylo to skutečně rafinované řešení rozrůstající Paříže. Metropole se tak zbavila hygienického rizika, jež přeplněné hřbitovy v té době představovaly.

V konečném výsledku dnes mají katakomby na 190 kilometrů, přičemž široké veřejnosti jsou zpřístupněny pouhé 2 kilometry, které každoročně navštíví zhruba 200 000 zvědavců.

Lebky a kosti lemují chodby až k východu z katakomb na Rue Rémy-Dumontel.

https://cestomilove.cz/

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *