Hawkingovo poslední slovo

Vyšla jeho finální teorie, navrhl v ní, jak zkrotit paralelní vesmíry

  • Poslední studie Stephena Hawkinga se dočkala vydání.
  • Zabývá se v ní paralelními vesmíry, kterých dosud dle teorie mělo být nekonečně mnoho.
  • Hawkingův holografický vesmír ale jejich počet omezuje na konečné číslo.

Deset dní před svou smrtí zaslal Stephen Hawking do redakce renomovaného časopisu  Journal of High-energy Physics svou poslední studii. Nyní byla zveřejněna. Britský vědec v ní připravil pro lidstvo ještě jedno překvapení. Společně s belgickým kolegou Thomasem Hertogem v ní navrhuje způsob, jak by mohlo jít otestovat hypotézu o existenci paralelních vesmírů.

Svět dle současné teorie započal před 14 miliardami let. K tomu vědce dovedla už Einsteinova teorie relativity. Na počátku došlo k velkému třesku a z titěrného bodu začal vznikat nekonečný časoprostor. Expanze to byla neuvěřitelně rychlá, časoprostor se začal rozpínat rychlostí mnohem vyšší, než je rychlost světla. To je skutečně možné, podmínka, že nelze překročit rychlost světla platí pro hmotné objekty. Tím prostor ani čas nejsou.

V astrofyzice začali vědci říkat zmíněnému jevu extrémního rozpínání kosmická inflace. Jedním z jeho nutných důsledků by ale měla být existence nekonečného množství paralelních vesmírů (viz box).

Náš vesmír, jenž pozorujeme, je ohraničen oblastmi, ze kterých k nám světlo dokázalo za miliardy let již dorazit. Tedy jde o obraz, který vidíme, když namíříme teleskopy do nejvzdálenějších hlubin našeho nočního nebe. Do vzdálenějších oblastí nejsme schopni vidět, protože není nic (světlo), co by nám obraz přineslo. Našemu vesmíru, tedy oblasti, kde žijeme, proto také vědci říkají pozorovatelný vesmír. Teoreticky by jej šlo fyzicky opustit.

Tento pozorovatelný vesmír je ale součástí jednoho velkého vesmíru, který je uzavřen v kapse. Tato kapsa je ohraničená oblastmi, kde stále probíhá inflace. A těchto kapes je v časoprostoru nekonečně mnoho. Vědci jim říkají kapesní vesmíry.

I kdyby člověk cestoval rychlostí světla, nikdy by nedokázal z jedné kapsy dorazit do druhé. Hraniční oblast, kterou by musel projet, se zvětšuje mnohem rychleji, než se pohybuje jeho světelný vůz. Celému tomuto souboru kapes a hraničních oblastí se říká multiverzum.

Protože těchto kapes je nekonečně mnoho, existují vesmíry, kde na  Zemi dinosauři nevyhynuli. V některém máte při čtení tohoto článku zelené tričko, v jiném červené.

Navíc existují vesmíry, kde je úplně pusto, není v nich jediná hvězda. Teorie říká, že v některých platí i jiné fyzikální zákony. To v důsledku znamená, že pochopit fundamentální zákony přírody a to, jak svět funguje, není možné. Prakticky tvrdí, že zákony řídící náš vesmír (naši kapsu) jsou jen nějakým nahodilým výběrem bez hlubší podstaty.

Hawking byl jedním z těch, koho myšlenka mnoha vesmírů právě i kvůli tomuto silně frustrovala. „Nikdy jsem nebyl fanouškem této teorie,“ říkaval zcela otevřeně Hawking i přesto, že řada jeho studií právě existenci multiverza předpovídala.

Ve své poslední práci se proto pokusil situaci alespoň trochu zpřehlednit. Navrhl model opřený o to, že vesmír je jako hologram. Jako by byla 3D realita uložena ve 2D na disku. Se svým belgickým kolegou tak Hawking přetvořil matematiku, jež popisuje vznik vesmíru.

To mu umožnilo zbavit se nekonečného množství kapesních vesmírů, které ho tolik tížily. Jeho teorie sice nevylučuje jejich existenci, ale už by jich nebyl nekonečný počet. Hawking dal vesmíru hranice. Hawkingův a Hertogův přínos spočívá především v obtížné matematice, se kterou přišli.

Tuto Hawkingovu teorii by navíc mělo jít ověřit s využitím gravitačních vln, což je vlnění samotného časoprostoru. Od roku 2016 dokážou vědci zachytávat vlny například od kolem sebe rotujících neutronových hvězd. Časem by ale měli být schopni zachytit i takzvané primordiální vlny, což jsou očekávané vlny, které vznikly při samotném velkém třesku. Právě jejich analýza by mohla ukázat, zda je Hawkingova finální teorie správná.

Hawking zemřel letos 14. března, tedy ve stejný den, kdy se roku 1879 narodil Albert Einstein. Celý život se snažil najít takzvanou teorii všeho. Chtěl sjednotit Einsteinovu teorii relativity se zákony mikrosvěta. V jednom z paralelních vesmírů se mu to možná povedlo.

Kapesní vesmíry

Modrá koule zobrazuje náš pozorovatelný vesmír, tedy to, co jsme schopni vidět našimi teleskopy. Za touto hranicí ale vesmír nekončí. Náš pozorovatelný vesmír je jen jednou malou částí kapesního vesmíru. Ten představuje zelená koule. A těchto kapesních vesmírů (zelená, červená, hnědá koule) je nekonečně mnoho. Ohraničeny jsou oblastmi (růžová), kde probíhá prudká inflace i nadále. Celému tomuto obrazu se pak říká multiverzum. Foto: scienceblogs.com

Foto : www.sciencealert.com, Zdroj: https://zahranicni.ihned.cz

Reklama

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama