Co se dělá o velikonočním pondělí?

Zvyky a tradice

I když se mnoho tradic z předchozího Svatého týdne nedochovalo, velikonoční pondělí stále žije a koleduje se po celé České republice.

Tento den je věnován hlavně tradičním oslavám a zvykům, které vítají příchod jara.

Proč vlastně chodí chlapci za děvčaty s pomlázkou a kdy chodila  v minulosti koledovat děvčata?

Velikonoční pondělí následuje po Božím hodu velikonočním, kdy křesťané oslavují Zmrtvýchvstání Páně.

Pondělí už pak patří hlavně světským oslavám a částečně navazuje i na předkřesťanskou dobu a její zvyky a tradice spojené s příchodem a oslavou jara.

Tradice a zvyky

Velikonoční pondělí je plné různých zvyků a z celého velikonočního období je jich právě v tento den nejvíce. Některé se dochovaly dodnes, jiné už jsou spíš jen otázkou minulosti.

Jednotlivé zvyky se měnily z regionu na region. Jisté však je, že tradice rozdávání vajíček a mrskání pomlázkou je českou a slovenskou raritou, kterou jinde ve světě nenajdete. I proto bychom měli tuto tradici uchovávat.

Co všechno k tradičním velikonočním zvykům patří a jak a proč vznikly?

Malovaná vejce

Malovaná vejce připravují ženy a děvčata, a to už od Bílé soboty. Vejce jsou symbolem nového života a zrození a proto jsou na Velikonoční pondělí tím hlavním darem.

Malovaná vejce – kraslice, byly podle všeho součástí oslav už v Egyptě, nejstarší dochovaná pochází zhruba z období 300 let před naším letopočtem.

Chlapcům se o Velikonočním pondělí rozdávají vejce vařená, plná, ale na dekorace slouží vyfouklé kraslice, kterým se také říká pouchy.

Mezi obvyklé dekory vajec patří hlavně jarní květinové či zvířecí motivy. K tvorbě motivů se dříve používal hlavně vosk, sláma nebo se vejce vyškrabávala. Barvilo se  přírodních barvivech, tato tradice se dnes postupně opět vrací.

Jednotlivé barvy v sobě měly důležitou symboliku, například červená vejce se dávala chlapcům, k nimž dívky chovaly vřelé city. Někde platilo, že se dávala vejce obecně jen těm chlapcům, kteří byli dívkami vnímáni kladně.

Koleda a pomlázka

Pomlázka je velice důležitou součástí velikonočních oslav. Je tvořena z vrbového proutí, počet prutů závisí také na umu toho, kdo pomlázku pletl.

Tomuto “nástroji” se říká také například mrskačka, houdovačka, karabáč, šlahačka nebo tatar (názvů je v jednotlivých nářečích mnohem více).

Chlapci chodí na Velikonoční pondělí s pomlázkami koledovat po vsi a šlehají s nimi děvčata, aby si za zvuku velikonočních koled vysloužili vajíčko.

Šlehání se dělá proto, aby děvčata zůstala krásná, zdravá, pilná a veselá po celý další rok.

Tento zvyk se udržuje už zhruba od konce 14. století. Kromě vajíčka se dávaly také různé laskominy, oříšky a dospělým mužům alkohol. Ostatně tato tradice se dochovala do dneška a někteří koledníci vezmou zavděk spíše tekutými odměnami.

Bylo také zvykem, že děvčata vázala chlapcům na pomlázku pentličky a podle barev pentliček mohli chlapci poznat, jaké city k nim dívky chovají. Červená znamenala lásku, modrá naději, žlutá odmítnutí, zelená sympatie. To je podobné jako u darovaných vajíček.

V některých regionech chlapci šlehali děvčata hned ráno, když šla do kostela, někde zase docházelo k odvetné koledě a děvčata chodila koledovat v úterý.

Také se polévalo vodou, což je zvyk, který někde přetrval i dodnes. Pokud chlapci přijdou koledovat po dvanácté hodině dopoledne, dívky je mohou polít vodou.

I když se v některých krajích chodí hodovat na Velikonoční pondělí s řehtačkami, dříve měly tyto dřevěné nástroje premiéru na Zelený čtvrtek.

V ten den se s řehtačkami honil po vsi chlapec převlečený za Jidáše. Řehtačky měly rovněž za úkol svolat lidi do kostela v době, kdy kostelní zvony přestaly zvonit a “odletěly do Říma”. Řehtalo se také na Velký pátek a Bílou sobotu.

Oběd na Velikonoční pondělí

Co se jí na Velikonoční pondělí? Obvyklý bývá slavnostnější masový oběd po ukončeném půstu, nechybějí ani všudypřítomná vajíčka.

K obědu se  podává například jehněčí maso nebo pečený králík, z vajec se dělají omelety, pomazánky nebo nádivky.

K snídani se jí beránci, mazance nebo také velikonoční jidáši.

foto, zdroj:https://www.ceskevelikonoce.cz/

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *