Vánoční zvyky a tradice

Na mnohé se již zapomíná

V dnešní době už mají Vánoce zcela jiný nádech než měly za našich předků. Některé zvyky přetrvávají, ale většina z nich už je zcela zapomenuta. Na co lidé dříve věřili a bez kterých vánočních obyčejů se Štědrý den neobešel?

Lití olova

Dnes už málokterá rodina lije na Štědrý den olovo, přitom ještě na počátku  20. století to k vánočním tradicím neodmyslitelně patřilo. Jelikož bylo ale za první i druhé světové války olova málo, tradice se na nějakou dobu skoro vytratila. Dnes seženeme olovo nejsnadněji v rybářských potřebách, když si koupíme tzv. olůvka, která se používají jako zátěž na vlasec. Roztavené olovo se lije do studené vody kde po asi 5 minutách ztuhne. Z tohoto obrazce potom můžeme vyčíst, co nás v příštích letech čeká.

Vysvětlení základních tvarů

Rovné čáry znamenají spokojený a klidný život, vlnité čáry znamenají nejasnosti, zmatky, ale i cestování. Uzavřený kruh značí finanční zisk nebo dědictví, dva kruhy svatbu, dva porušené kruhy rozchod nebo zrušení svatby. Čtverec předpovídá  harmonický život a trojúhelník úspěchy v podnikání. Když si člověk ale klade konkrétní otázku, sám by měl z tvaru vyčíst odpověď.

Štědrovečerní tabule

Celý Štědrý den se držel půst, který skončil až když vyšla první večerní hvězda. Podle staré tradice mělo být na stole devět pokrmů. Aby byla příští rok hojná úroda, každý u stolu měl sníst před jídlem lžíci hrachu. Tato tradice už se asi nedrží nikde, jelikož lidé už na své úrodě nejsou závislí.

Hospodyně nesměla vstát od stolu, aby se na příští rok zase všichni sešli ve stejné sestavě. Dnes u některých rodin tato tradice přetrvává, akorát nesmí vstávat od stolu ostatní členové rodiny, naopak hospodyně může. Pro přivolání si bohatství se jedly na Štědrý den pokrmy z čočky a jáhel a pod talíř se dávala drobná mince nebo šupina. Pokud se někomu podařilo omylem rozlít víno, znamenalo to, že se může rodina do roka těšit na křtiny.

Vdavekchtivé dívky

Svobodné dívky si na Štědrý den měly možnost přitáhnout do života muže a svatbu. Tak například házení střevícem za sebe – pokud špička mířila směrem ke dveřím, znamenalo to, že se dívka do roka vdá. Pokud špička mířila kamkoliv jinam, dívka zůstala zatím na ocet. Dívky, které byly svobodné a chtěly se vdávat musely na Štědrý den nasbírat devět patek od vánočky. Pokud se dívka nemohla rozhodnout mezi dvěma nápadníky, zapíchla do jablka  dvě zápalky, každou pojmenovala po jednom nápadníkovi, zapálila je a ta která hořela déle, „vyhrála“, toho chlapce si dívka do roka vzala za manžela.

Co přinášelo štěstí a smůlu

Dříve se věřilo, že když na Štědrý den budou lidé dělat některé aktivity, přinese jim to štěstí anebo smůlu. Před půlnoční mší se nesmělo šít a plést, znamenalo to, že by myši ušité dílo zničily. Také se nesmělo na Štědrý den prát prádlo, přineslo by to neštěstí a smůlu do rodiny.

Štěstí naopak přineslo, když se 25.12. upekl chleba a v ten samý den slepice snesla vajíčka – měla prý kouzelnou moc. Pokud vyšel Boží hod na pondělí, znamenalo to dobrou úrodu a hodně medu, když vyšel na úterý, lidé se mohli těšit na velkou úrodu vína a obilí. Boží hod v pátek znamenal horké léto a hezký podzim.

zdroj:https://www.extralife.cz/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *