20. březen – první jarní den – jaro je již tady

Kdy vlastně oficiálně začíná jaro ?

Někdo se učil 20. března, jiný 21. března. Obě  data můžou mít pravdu. Záleží na tom, který rok se zrovna píše.

Všichni netrpělivě čekají na jaro. Příroda se probouzí, sluníčko už umí zahřát. Vše začne rozkvétat a zelenat se.

Letos  podle propočtů vychází astronomicky už na 20. března odpoledne, tudíž jaro je již tady od  17 hodiny a 16 minuty. Do roku 2047 bude začátek jara připadat na 20. březen. V roce 2048 se začátek jara dokonce posune na 19. březen.Na 21. březen se první jarní den vrátí až v roce 2102. Na severní polokouli začíná jaro a na jižní podzim, na pólech se střídá polární den a noc.

Když se střed slunečního kotouče ocitne přesně nad rovníkem a Slunce vstoupí do znamení Berana, v tom okamžiku začíná Astronomické jaro. K tomu každý rok dojde o necelých šest hodin později, v přestupném roce o více než 18 hodin dříve. První jarní den označujeme jako jarní rovnodennost, protože noc a den jsou přibližně stejně dlouhé. Od tohoto dne se noc zkracuje a den prodlužuje, což trvá až do letního slunovratu, kdy je den dvakrát delší než noc.

Červené svátky – aneb Jak slavili staří Slované jarní rovnodennost

Slované nazývali tyto svátky jako „červené“ (podle vajec, ty se vždy barvila na červeno),nebo jako „veliké noci“. Vajíčka byla pro naše slovanské předky symbolem životní síly, obnovy, života, znovuzrození, ale i smrti, tedy současně začátku i konce. Jak přesně staroslovanské oslavy probíhaly, dnes už bohužel nevíme, ale je možné jejich podobu alespoň částečně rekonstruovat ze zvyků přetrvávajících v různých slovanských zemích – a koneckonců, ty podstatné se ve více či méně obměněné podobě zachovaly až do současnosti.

Zima umírá…
Typické bylo například vynášení Smrti (Morany, Mory, Mořeny, Mařeny, …). Její jméno je pravděpodobně odvozeno od slovního kořene mar-, mor- čili „smrt“. Nepředstavovala nic jiného, než zimu, jejíhož konce už se lidé nemohli dočkat. Proto se jí symbolicky zbavovali. Mezi východními Slovany existuje obdobný obřad, figurína se však jmenuje Kostroma.

Postavu „smrti“ představovala figurína. Někde se jednalo o malou loutku, jinde se velikostí blížila lidské postavě. Dělala se obvykle tak, že se na dřevěnou hůl obalenou slámou navlékly dívčí šaty. Zdobila se pentlemi a na krk se jí věšely „korále“ z bílých vyfouknutých vajec a prázdných šnečích ulit (symbolů smrti). Průvod vynesl figurínu – symbol smrti, nemoci, bídy a všeho zlého – za vesnici a hodil ji do vody nebo svrhnul ze skály. Původně se i pálila. Zpátky do vsi se pak přinášely svěží rašící větvičky, které symbolizovaly  léto. S nimi pak chodil průvod od domu k domu, ohlašoval konec zimy a byl za to hospodáři obdarován. Přitom se tančilo, zpívalo a nakonec se z dárků uspořádala hostina.

Velikonoční ohně
Samozřejmě že ani ty nesměly chybět – bez nich bychom si těžko představili jakýkoliv významný slovanský svátek. Později byly zapalovány v předvečer Božího hodu. Lidé jim říkali Jidášův oheň. Popel a uhlíky z těchto ohňů měly také magickou moc – chránily dům před požárem a pole před kroupami, povodněmi a dalšími pohromami.

Magické kočičky
Symbolem přicházejícího jara byly odpradávna kvetoucí větvičky jívy – takzvané kočičky. Ty se také používaly k jakýmsi obřadům, které byly trnem v oku církvi. Aby s nimi lidé „nečarovali“ doma, povolila jim církev donést tyto typické jarní větvičky do kostela, kde byly kropeny svěcenou vodou.

Svátky jara nebo znovuzrození

První jarní den se tak stal symbolem obrození života. Jak už to bývá, zvláštních dnů je třeba si považovat. Proto nejstarší kultury zakládaly svůj kalendář právě na okamžiku rovnodennosti. Řekové tento den slavnostně vítali jako konec zimního strádání a rozkvět života. V některých určovala začátek roku (Mezopotámie), Keltové a Germáni, ale také Mayové nebo starověcí.

Západní křesťanská společnost na jarní rovnodennosti staví proměnné datum Velikonoc. Vychází vždy na první neděli po prvním jarním úplňku. A pokud nastane v neděli, vše se o týden posouvá. Pondělí velikonoční tedy může připadnout na období od 22. března do 25. dubna.Vzkříšení, nebo  z mrtvých vstání Ježíše Krista.

Reklama

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama