Invazní druhy v Evropě

Na boj s invazními druhy a jimi způsobené škody se v EU vynaloží ročně přes 300 miliard korun.

Přitom až 12 tisíc rostlinných a živočišných druhů na území unijních zemí je nepůvodních. A podle odhadů až 15 % z nich patří k těm, co se rychle šíří a ohrožují ty původní.

Spolu se zvyšujícími se objemy a vzdálenostmi dopravovaného zboží i lidí roste i množství rostlin a živočichů, kteří se dostávají mimo oblasti svého původního výskytu. Potíž je, když se tyto druhy v nových podmínkách zabydlí a stanou se druhy invazními.

V souvislosti s přijetím Nařízení EU č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů byl vytvořen seznam druhů, na které se nařízení vztahuje, oficiálně nazvaný Seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii, zkráceně označovaný jako „unijní seznam“. K němu se vážou zákazy dovozu, prodeje a chovu problematických živočichů a rostlin a samozřejmě zákaz jejich vypouštění do přírody. Z rostlin na unijním seznamu na návrh ČR figuruje například bolševník velkolepý.

Podmínkou připsání druhu je jeho nepůvodnost na celém území Unie, prokazatelná schopnost přežívat a šířit se v biogeografické oblasti společné alespoň dvěma státům a pravděpodobnost jeho závažného nepříznivého dopadu na biologickou rozmanitost, lidské zdraví či
hospodářství. K invazním druhům se přistupuje podle míry jejich rozšíření. V místě, kde se objeví prvních několik jedinců, je snaha invazní druhy eliminovat. U široce rozšířených
druhů je třeba uplatňovat kontrolu a snažit se zamezit jejich významnému rozšiřování.

Invazní druhy odborníci řadí společně s fragmentací krajiny, zesilujícím využíváním přírodních zdrojů, znečišťováním životního prostředí a změnou klimatu k hlavním rizikům pro původní ekosystémy a biodiverzitu. Nepůvodní druhy jsou na nová území zanášeny často záměrně, například jako okrasné rostliny. Typickým příkladem je bolševník velkolepý, který byl na naše území dovezen jako okrasná rostlina v 19. století. Mnoho druhů se ale ocitne na novém území zcela náhodně. Takovým příkladem je sršeň asijská, která se do Španělska dostala jako černý pasažér s lodní dopravou z Číny.

Problém je, když nepůvodní druh ohrožuje původní druhy, způsobuje ekonomické škody a je rizikem pro zdraví člověka. Mnoho nepůvodních a invazních rostlin patří mezi významné alergeny. Typickým příkladem je obtížně se hojící požahání bolševníkem velkolepým. A i mezi živočichy najdeme přenašeče chorob nebezpečných pro člověka. Mýval šíří škrkavky, které mohou parazitovat i na lidech, nutrie jsou přenašečem leptospirózy nebo tularémie.

Nejde ovšem jen o člověka, často se jedná i o přežití původních druhů. Nepůvodní druhy na novém území využívají různorodé strategie, jak ovládnout životní prostor. Je to omezení zdrojů potravy nebo jiných potřeb „domácích“ druhů, přímá predace, vzájemné křížení anebo přenos nemocí a parazitů. Není výjimkou, že invazní druh kombinuje více těchto postupů najednou.
Račí mor v našich tocích. Příkladem nebezpečného invazního druhu na našem území jsou severoamerické druhy raků, které přenášejí takzvaný račí mor.  Zatímco severoameričtí
raci s ním dokáží žít, tuzemští raci ne. Nepůvodní severoameričtí raci se přitom u nás běžně chovají pro akvarijní účely.

Problémem je, že z těl invazních raků (u nás se vyskytuje rak pruhovaný, signální a mramorový) se do vody uvolňuje velké množství odolných infekčních spor, které ulpívají na všem, co se ve vodě pohybuje. Pokud se tak tito raci dostanou do styku s tuzemskými druhy raků, stávají se příčinou úhynu celých račích populací. Severoameričtí raci mají oproti našim rakům i další „výhodu“. Rak mramorovaný je schopný se množit partenogeneticky, což znamená, že z jeho neoplozených vajíček se líhnou další samice schopné produkovat další potomstvo.

Odborníci se shodují v tom, že zamezit šíření račího moru je ve vodním prostředí takřka nemožné.

Seznam a popis druhů na unijním seznamu – aktuálně je jich 49

Rostliny suchozemské (12):

batora chilská (Gunnera tinctoria)
bolševník perský (Heracleum persicum)
bolševník Sosnovského (Heracleum sosnowskyi)
bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), rozšíření v ČR
dochan setý (Pennisetum setaceum)
klejicha hedvábná (Asclepias syriaca), rozšíření v ČR
Microstegium vimineum
netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), rozšíření v ČR
pomíšenka nepitolistá (Baccharis halimifolia)
puerarie laločnatá (Pueraria montana var. lobata)
rdesno (Persicaria perfoliata)
sambaba obecná (Parthenium hysterophorus)

Rostliny vodní (11):
chebule karolínská (Cabomba caroliniana)
lysichiton americký (Lysichiton americanus)
plevuňka (Alternanthera philoxeroides)
pupečník pryskyřníkovitý (Hydrocotyle ranunculoides)
spirálovka větší (Lagarosiphon major)
stolístek různolistý (Myriophyllum heterophyllum)
stolístek vodní (Myriophyllum aquaticum)
tokozelka vodní hyacint (Eichhornia crassipes), rozšíření v ČR
vodní mor americký (Elodea nuttallii), rozšíření v ČR
zakucelka (Ludwigia peploides)
zakucelka velkokvětá (Ludwigia grandiflora)

Bezobratlí (7):
krab čínský (Eriocheir sinensis), rozšíření v ČR
rak červený (Procambarus clarkii)
rak mramorový (Procambarus fallax var. virginalis), rozšíření v ČR
rak pruhovaný (Orconectes limosus), rozšíření v ČR
rak (Orconectes virilis)
rak signální (Pacifastacus leniusculus), rozšíření v ČR
sršeň asijská (Vespa velutina nigrithorax

Ryby (2):
hlavačkovec Glenův (Perccottus glenii)
střevlička východní (Pseudorasbora parva), rozšíření v ČR

Obojživelníci, plazi (2):
skokan volský (Lithobates catesbeianus)
želva nádherná (Trachemys scripta), rozšíření v ČR

Ptáci (4):
husice nilská (Alopochen aegyptiaca), rozšíření v ČR
ibis posvátný (Threskiornis aethiopicus)
kachnice kaštanová (Oxyura jamaicensis)
vrána domácí (Corvus splendens)

Savci (11):
burunduk páskovaný (Tamias sibiricus)
muntžak malý (Muntiacus reevesii)
mýval severní (Procyon lotor), rozšíření v ČR
nosál červený (Nasua nasua)
nutrie říční (Myocastor coypus), rozšíření v ČR
ondatra pižmová (Ondatra zibethicus), rozšíření v ČR
promyka malá (Herpestes javanicus)
psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides), rozšíření v ČR
(zařazení na seznam od 2. 2. 2019)
veverka liščí (Sciurus niger)
veverka Pallasova (Callosciurus erythraeus)
veverka popelavá (Sciurus carolinensis)

Foto:Zdroj:https://pixabay.com,www.mzp.cz,http://www.chovzvirat.cz,http://www.atlaszvirat.cz,

Reklama

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama