Hledání a obstarávání vody

Lidské tělo tvoří ze 75% voda

Voda je pro lidské tělo nezbytná ke zdraví, funkčnosti a výkonnosti. Proto je třeba zajistit, aby nedošlo k její ztrátě v našem těle. Průměrný člověk vyloučí za den 2 až 3 litry tekutiny a to, i když jsme ve stínu, tak přijdeme si o litr. Proto ji musíme stále doplňovat.

Rady pro extrémní situace

Jak si udržovat tekutiny v těle:

  • nenamáhat se
  • být ve stínu a chladu
  • neležet na vyhřátém povrchu
  • jíst co nejméně(trávení spotřebovává hodně tekutin)
  • nepít alkohol
  • nemluvit a dýchat nosem
  • nekouřit

Hledání vody

Je potřeba najít místo na vrcholu, odkud se můžeme rozhlédnout do údolí. Pokud nevidíte rybníčky, potoky, hledejte zelené plochy vegetace, kde můžete vodu vykopat. V horách můžete vodu hledat ve štěrbinách. Pokud jste u moře a nemůžete najít žádnou sladkou vodu, dá se slaná přefiltrovat, i když není příliš chutná, dá se pít.

POZOR na vodu z rybníka, okolo kterého neroste žádná vegetace, nebo u něj leží zvířecí kosti. Je totiž pravděpodobné, že voda je znečištěna chemikáliemi, které se nacházejí hned pod povrchem země. VODU Z RYBNÍKŮ VŽDY PŘEVAŘTE.

Sběr rosy a deště

Snažte se využít co největší jámu a do jakýchkoli nádob vodu nalívejte. Voda se dobře uchovává v díře, kterou vykopete v zemi a vyložíte jílem, ale musíte ji mít stále přikrytou. Pokud nemáte nepropustný materiál, použijte například plech, nebo kůru ze stromů. Pokud máte o nasbírané vodě pochybnosti, převařujte ji. V oblastech, kde je přes den velké teplo, můžete očekávat hodně rosy, tu můžete houbou vysát z předmětů.Také si můžete látkou obalit chodidla a projít se vegetací a pak vodu vysát.

Pamatujte si, že pokud jste nuceni svoji vodu odměřovat, pijte ji po doušcích. Když jste byli dlouho bez vody a právě jste ji našli, nehltejte, ale pouze usrkávejte. Hltání vody u dehydrovaného člověka vyvolává zvracení a tím dochází ještě k větší ztrátě tekutin.

Kondenzace

Využijte strom. Na jeho listnatou větev navlékněte igelitový sáček a nechte ho, aby ji pro vás obstaral z vláhy listů. Otvor sáčku musí být nahoře a roh, ve kterém se má kondenzovat voda níže. Můžete obalit jakoukoli rostlinu, keř, či stromek polyetylénovým stanem, kdy dojde k vypařování vody a ta při ochlazení zkondenzuje na umělohmotných stěnách stanu. Listí se nesmí dotýkat stěn stanu, aby se nezabránilo stékání kapek do jamek s igelitovými sáčky.

Dokonce i na odříznutých větvích dochází ke kondenzaci, když je vložíte do umělohmotného sáčku, nebo pytle. Pomocí kamenů udržíte pytel napnutý a vrch podepřete větví, jejíž vršek něčím omotáte, aby se vak neprotrhl. Umístěte tak, aby voda mohla stékat k místu jejího sběru. Rostliny, které vám vydaly svojí vláhu vyměňte za čerstvé.

Voda z rostlin

Jako rezervoáry vody poslouží rostliny broméliovitého tvaru, které se vyskytují na Havaji, na jihu Peru a Argentině.V bambuse najdete vodu v jeho dutých kloubech a když s ním zatřesete, uslyšíte šplouchat vodu. U spodního konce kloubu udělejte zářez a vodu vylijte do nádoby.

Masožravé rostliny také zachytávají vodu, kterou si přeceďte, aby jste v ní neměli hmyz. Dobrým zdrojem vody je také banánovník, v jeho spodních částech listů drží až 2 litry vody.

Popínavé rostliny s drsnou kůrou a dlouhými výhonky jsou také užitečným zdrojem tekutiny, ale je dobré se naučit, které z nich vodu obsahují a znát ty, které mají jedovatou mízu. Zapamatujte si, že pokud z nich vytéká lepkavá mléčná tekutina, jsou jedovaté.

Některé popínavé rostliny dráždí kůži a tak si tekutinu nechte kapat rovnou do úst. Nejlepší je, nasbírat si ji do nádoby.

Různé druhy palem obsahují cukrovou tekutinu, která je pitná. Také kaktusy obsahují vodu, ale ne ze všech je pitná, Například obrovský arizonský kaktus saguaro je velmi jedovatý. Dávejte si pozor na kaktusové trny, obzvláště na ty jemné, které se špatně odstraňují a pokud zůstanou v kůži, mohou hnisat. Z kaktusů vyřezáváme kusy a vysáváme vodu, nebo vodnatou dužinu, která bývá v některých oblastech zcela bez chuti a jinde zase hodně hořká. Kaktusy opuncie mají své  výhonky, podobající se uším a i plody plné vody.

 

Voda ze zvířat

Zvířecí oči obsahují vodu, kterou můžete vysát. Všechny ryby mají v těle pitnou tekutinu, tu získáte tak, že rybu položíte na bok, vykucháte vnitřnosti, odstraníte páteř a potom vodu vypijete.Ostatní šťávu obsaženou v mase nepijte, jelikož je bohatá na bílkoviny a k jejímu trávení byste spotřebovali příliš mnoho vody. Také ze žab se dá vytlačit pitná voda.

Zvířata nám poslouží také k hledání vody. Pokud se v místě vašeho pobytu vyskytují hadi, tak ti nejsou známkou vody, jelikož se obejdou dlouhý čas bez ní. Zato například včely jsou dobrým ukazatelem.Vylétávají nejdále tak 6 Km od svých hnízd, nebo úlů a nemají čas si zalétávat dále pro vodu. Mravenci jsou dokonce na vodě závislí a taková kolona mravenců, pochodujících po kmeni stromu navrch, jistě směřuje k malému rezervoáru zachycené vody. Většina much se drží tak 90 metrů od vody, nejvíce evropský zelený druh.

Ptáci, kteří se živý zrny, například pěnkavy nebo holubi také nejsou daleko od vody. Pijí za úsvitu a také za soumraku a když letí přímo nad zemí, směřují k vodě. Při návratu jsou těžší a jejich let směřuje od stromu ke stromu, kde odpočívají. Sledujte jejich směr a najdete vodu. Vodní ptactvo není stoprocentním ukazatelem vody, jelikož bez ní vydrží dlouhé vzdálenosti. Jestřábi, orli, nebo dravci získávají tekutinu ze svých kořistí, proto se těmito druhy ptáků také neřiďte.

Většina zvířat potřebuje pravidelný přísun vody. Pasoucí se zvířata obvykle nejsou daleko od vody, protože musí pít alespoň za úsvitu a za soumraku. Masožravá zvěř není ovšem spolehlivým ukazatelem zdroje vody, protože stejně jako draví ptáci získávají vodu ze své kořisti.

Sluneční destilační přístroj

Vykopete asi 50 cm hlubokou díru s průměrem asi 90 cm. Do jejího středu položíte nádobu na vodu a díru přikryjete kusem igelitu, který vytvarujete do kornoutu. Sluneční teplo pomůže k vypařování a poté se na spodní straně plachty začne kondenzovat voda, která stéká do připravené nádoby. Tato metoda je velmi účinná v oblastech, kde jsou horké dny a chladné noci. Takto bychom mohli nasbírat nejméně 0,55 l za 24 hodin. Zároveň nám může posloužit jako past pro potravu. hmyz a malí hadi, které přitahuje igelit sklouznou do díry a nemohou vylézt. Nádobu nezapomeňte upevnit, aby jí zvířata nemohla převrhnout.

POZOR – Nikdy nepijte mořskou vodu!

Můžete jí ale destilovat a získat z ní i sůl. Soupravu na destilaci mořské vody si můžete vyrobit a bude to fungovat jako laboratorní chladič. Do přikryté nádoby s vodou postavené nad ohněm prostrčte jeden konec trubičky a druhý vložte do utěsněné sběrné nádoby. Trubičku tohoto destilačního zařízení můžete vyrobit například z kostry batohu.

Voda z ledu a sněhu

Raději rozpouštějte led než sníh, protože získáte větší množství vody při menší spotřebě tepla a to dvakrát tolik. Sníh rozpustíte tak, že malé množství vložíte do hrnce, který dáte na oheň a postupně do něj přidáváte další sníh.

Vaše záznamy o krizových situacích a veškerých událostech si zapisujte a nespoléhejte se na paměť. Zaznamenávejte si vaše poznatky  o jedlých rostlinách, o zdrojích a o tom, co funguje a co ne. Z vašich záznamů se stane hodnotná příručka a zapisování vám pomůže udržovat psychickou kondici. A také příručku můžete použít při tréninku.

Informace čerpány z knihy SAS -Příručka jak přežít

Reklama

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama