Alfons Mucha se narodil 24. července 1860

V Ivančicích na Moravě

do rodiny soudního zaměstnance jako čtvrté ze šesti dětí.

Jeho otec Ondřej Mucha (1825–1891) pocházel z rodiny vinařů, avšak sám pracoval jako soudní zaměstnanec. S Muchovou matkou Amálií se seznámil na radu její příbuzné potom, co ovdověl se svou první manželkou, s níž měl celkem tři děti: Aloisii, Antonii a Augusta. Amálie (1822–1880), rozená Malá, pocházela z  Budišova, kde byl její otec mlynářem. Po matce, rozené Ratkowské, měla Amálie polskou krev a právě příbuzní rodiny Ratkowských mladé Amálii zaopatřili místo vychovatelky u šlechtické rodiny ve Vídni.  Potom, co svěřené děti dorostly, se Amálie vrátila zpět domů, kde se v Brně na doporučení své příbuzné seznámila s Ondřejem Muchou. Několik měsíců nato se v roce 1859 vzali a společně odjeli zpět do Ivančic.

Malířské nadání měl Mucha již od mala a pozoruhodné bylo, že v předškolním období kreslil výhradně levou rukou.

V roce 1897 se po Paříži šuškala pikantní zvěst. Sarah Bernhardtová objevila fantastického malíře, cikána, kterého našla někde v maďarské pustě. Jak už to u šuškand bývá, pravda se jen mihla okolo. Malíř to byl opravdu fantastický. Nebyl to však cikán, ale Čech narozený v Ivančicích. A setkali se v Paříži.

Mucha dostal objednávku na vytvoření plakátu k představení Gismonda. Jeho návrh „Božskou Sarah“ nadchl tak, že si umělce okamžitě zavázala smlouvou o spolupráci na celých šest let. A bylo to náročných šest let. Objednávky pršely ze všech stran. Muchovy svůdné malované krasavice propagovaly kde co, od sušenek přes likéry až po jízdní kola a železnice. Mucha se ocitl ve víru zakázek na viněty, jídelní lístky a kalendáře. Tvořil jako divý a secese mu slušela tak, že jí Francouzi začali říkat „le styl Mucha“, Muchův styl. V této souvislosti je komické pomyšlení na to, že Mucha nebyl přijat na pražskou Akademii výtvarných umění, protože prý neprokázal sdostatek talentu. V Mnichově ho vzali.

Mucha, velký vlastenec, toužil namalovat grandiózní Slovanskou epopej, ve které by shrnul dějiny Slovanského národa. Po dlouhých letech příprav, po osmnácti letech tvrdé práce, svůj sen naplnil a všech dvacet obrovských pláten daroval českému lidu a městu Praze. Alfons Mucha zemřel v Praze 14. července 1939 po výslechu gestapem na zápal plic. Astronom Antonín Mrkos po něm planetku číslo 5122 pojmenoval Mucha.

zdroj foto:https://www.stoplusjednicka.cz/, https://www.ceskatelevize.cz/

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *