Co jedli po bitvách Vikingové

Při obřích hostinách měla zvláštní využití cibule

Když se řekne jídlo a Vikingové, jako první se nám nejspíše vybaví obrovská honosná hostina po krvavé bitvě. Takové se opravdu odehrávaly. Ale v běžný den se srdnatí severší válečníci stravovai zcela jinak. Možná se budete divit.

Typická strava Vikinga byla rozdělena na dvě velká jídla. Hned hodinu po probuzení se podával tzv. dagmal, neboli denní jídlo či snídaně, při níž se převážně dojídaly zbytky z předchozího dne. Večer pak následovalo tzv. nattmal, neboli noční jídlo, složené z několika čerstvých surovin.

Nejčastěji se v jídelníčku Vikingů objevovalo maso, a to hned na několik způsobů. Chutnalo jim dušené, smažené vepřové i grilované maso. Nejběžněji bylo konzumováno hovězí. Maso se peklo na rožni nad ohněm nebo se vařilo v hrnci s břidlicovými kameny či v železném kotli. K němu se pak přihodila zelenina, divoké bylinky a celá směs se podusila s vodou. Následně se opekly chleby na plochých kamenech nebo železných roštech nad ohněm. Pak už bylo hotovo a večeře se mohla podávat

Vikingové tak byli nejen obávanýi válečníky, ale také farmáři a pěstiteli. Pro maso chovali krávy, které jim poskytovaly rovněž mléko. K masové stravě se tak přidalo máslo, podmáslí a sýr, jenž si rovněž sami vyráběli. Krom skotu občas chovali prasata či ovce, důležité i pro vlnu, používanou k výrobě oděvů a plachet.

Chov však Vikingům znesnadňovala drsná skandinávská krajina. Nedostatek místních potravinových zdrojů pak museli řešit invazemi do dalších evropských zemí, kde bylo vhodnější počasí a úrodnější půda.

Kromě typických zvířat na porážku pojídali Vikingové i maso jiného původu. V severních oblastech jedli hodně sobů. Zvířata byla zajata a zahnána do velkého výběhu. Sobi byli tímto způsobem masivně vybíjeni. Krom toho lovili Skandinávci také ptáky, a opravdová elita si pak mohla zkusit ulovit i velká zvířata, jako byli medvědi, losi a nyní už vyhynulí zubři. Na obětních slavnostech se pak konzumovalo koňské maso .

Vekmi hojně patřila do vikingského jídelníčku i cibule, jež byla využívána k diagnostice nemoci. Připravili cibulovou polévku a podávali ji zraněným, speciálně těm, jež byli bodnuti mečem do břicha. Následně si k ráně čichli: Pokud páchla cibulově, znamenalo to, že osobu nelze zachránit. Mělo to poukazovat na fakt, že je ve střevech díra.

Dalším častým pokrmem byla ovesná kaše, nasladko podávaná dětem, když dospělí jedli maso s chlebem. I sami dospělí si občas dopřáli různé druhy kaše.

Vikingové milovali řebříček obecný, který přidávali do svého nejoblíbenějšího nápoje – piva. Pivo bylo skoro klíčovým nápojem vikingů a na jeho výrobu padla většina zásob obilovin. Dnes se ví, že pivo může mít v rozumné míře velice pozitivní účinek na lidský organismus. Cílí na zdravé zažívání a trávení. Společně s ostatními alkoholickými nápoji, jako byla medovina, patřilo ke každodennímu doplňku jídlu Vikingů.

Od dnešních zvyklostí se lišil i způsob podávání jídla: Vikingové si neprostírali stůl ani nejedli příbory. Jedli hlavně pomocí nožů a svých rukou, a všichni společně – shromážděni kolem velkého kotle, odkud si brali pokrm po kusech.

zdroj:https://www.dotyk.cz/

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *