2003 deportace 250 vězňů z Thajska do Afriky

Vláda Afriky je jedna z mála, která se angažuje v pomoci svým občanům uvězněným za závažné trestné činy v jiných zemích.

Migranti se do centrálních částí Evropy dostávají po dvou hlavních migračních trasách – Balkánskou trasou z Turecka přes Egejské moře a Balkán  do střední Evropy a Středomořskou trasou ze severní Afriky přes  středozemní moře do Itálie. Nejčastějším cílem imigrantů jsou státy západní a severní Evropy,především  Německo dále Švédsko, Rakousko, Franice a státy  Beneluxu.Dle údajů  OSN tvoří největší část žadatelů o  azyl  lidé ze zemí Blízkého a středního východu(zejm. Syřané, Afgánci a Iráčané), subsaharské Afriky a západního Balkánu.

Bill Gates: „Čím štědřejší jste, tím více se to rozkřikne – což bude v důsledku motivovat více lidí k opuštění Afriky. Německo prostě nemůže přijmout tak obrovský počet lidí, kteří se chtějí dostat do Evropy.“

Informace o propouštění Afrických vězňů s následnou migrací do Evropy se zdají být pravdivé. Vezmeme-li, jak drahá a komplikovaná deportace jediného vězně ze země a co vše obnáší za úřední náležitosti, včetně doprovodných orgánů, kteří musí dohlížet na odsouzeného, vzniká myšlenka proč ?

Proč v roce 2003 bylo z Thajska deportováno asi 250 vězňů(drogových dealerů) s vysokými tresty zpět do Afriky, aby tam vykonávali své tresty? Tato velmi nákladná a bezpečnostně složitá operace probíhala jako obřad přesunu korunovačních klenot. Operace, která se týkala thajských hlavních bezpečnostních agentur, vypadala jako zkouška moderních bojů, které přitahovaly téměř celou armádu – vojenské, policejní a speciální jednotky.

Také byli přítomni speciální střelci v hi-tech bojových vozech a  sedm důstojníků hlídalo každý autobus. Tento konvoj 10 autobusů doprovázeli policejní jednotky se sirénami, včetně vzdušných vojenských sil.Vězni dostali od Velvyslanectví oblečení a také 50 dolarů kapesné. Leteckou společností Kabo byli Boeingem 747  přepravováni. Jelikož všichni vstoupili na území Thajska s falešnými doklady, velvyslanectví jim muselo zařídit dočasná cestovní osvědčení.

Několik Nigerijců odmítlo deportaci, jedna z nich  byla žena, která ve vězení porodila dítě, ale v roce 2012 byla také deportována do Nigerie.

Nigerijský prezident, jak řekl, chce obnovit důstojnost nigerijčanů, toto je jeho iniciativa.

Tato tajná operace – neznámá pro policii v Nigérii – byla výsledkem dvouletého diplomatického manévrování nigerijského velvyslanectví v Thajsku. V prezidentském a diplomatickém kruhu se obávali, že by policie mohla spíše zabránit, než by pomohla plné realizaci operace, která končí distribucí vězňů do federálních věznic nejblíže k jejich domovským zemím.

Velvyslanec Tunde Shodipe, který je vedoucím odboru právních a konzulárních záležitostí na ministerstvu zahraničí v Nigérii, a Steve Agbana, vysoký diplomat a konzulární úředník velvyslanectví v Bangkoku, doprovázeli vězně.

Bezpečnost v letadle zajišťovali nigerijští agenti, někteří byli vyzbrojeni puškami.

Velvyslankyně Azukaeme uvedla, že od podpisu smlouvy byla v období od března 2003 do října 2012 udělena amnestie asi 500 vězňům deportovaných v šesti operacích přesunů Afrických vězňů. Ovšem údajně prý mnoho jich je nadále drženo ve věznici Kirikiri v Africe.

Poznamenala, že 30 vězňů později znovu získalo svobodu 28. listopadu 2011 prostřednictvím zákroku advokáta Adewale Fadipe, který požádal soudu o propuštění.

Podle smlouvy měli být vězni deportovaní do Nigérie propuštěni v roce 2016 !

Zdroj o deportaci+ foto: http://www.phaseloop.com/foreignprisoners/news-nigeria002.html

Reklama

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama