Český rybíz první výskyt Štítenky katalpové

Potvrzen první výskyt štítenky katalpové na ovocném druhu v ČR

Na červeném rybízu byl potvrzen první výskyt invazního škodlivého organismu – štítenky katalpové. Jedná se o první výskyt tohoto škůdce na ovocném druhu, který se doposud na území České republiky vyskytoval pouze na okrasných dřevinách. ÚKZÚZ tímto upozorňuje na skutečnost, že lze předpokládat výskyt štítenky katalpové nejen na keřích červeného rybízu a dalšího drobného ovoce, ale i na možnost jejího výskytu na dalších ovocných dřevinách.

ÚKZÚZ ve spolupráci s Ústavem pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství z Mendelovy univerzity v Brně prokázal výskyt štítenky katalpové (Pseudaulacaspis pentagona) na bazální části kořenových krčků červeného rybízu (Ribes rubrum). Přítomnost tohoto invazního škůdce byla laboratorně potvrzena na diagnostickém pracovišti ÚKZÚZ v Olomouci.

Upozorňujeme tímto veřejnost na skutečnost, že štítenka katalpová se může vyskytnout na keřích drobného ovoce. Lze také předpokládat, že tento škůdce bude i nadále na území ČR rozšiřovat své hostitelské spektrum, a to včetně některých dalších ovocných dřevin.

Chemická ochrana je problematická, neboť štítenka je po většinu svého života chráněna voskovým štítkem. Z tohoto důvodu je nejvhodnější a nejefektivnější načasovat aplikaci do období výskytu larev prvního instaru, který je nejzranitelnější, neboť štítek ještě nevytváří. Vhodná doba na ošetření však trvá zpravidla jen několik málo dní, závisí to na aktuálním počasí, které ovlivní, zda líhnutí proběhne rychle a hromadně, nebo bude rozvleklé.

Příznaky poškození
Při velmi hustém osídlení mohou štítky a voskové výpotky zcela pokrýt kůru kmene a větví. Při přemnožení jsou napadány i listy a plody. Silné napadení má za následek diskoloraci listů a jejich předčasný opad, znehodnocení plodů, usychání větví a případně i odumírání celých stromů.
Životní cyklus
Dospělé samičky a larvy starších instarů žijí přisedle na kůře kmenů a silných větví. Dospělí samečci žijí pouze jeden den. Přezimují oplodněné samičky, které v dubnu kladou 100–150 vajíček; po vykladení žijí samičky jen několik dní.
Z oranžových vajíček se přibližně po 3–5 dnech od vykladení líhnou larvy samičího a z bílých samčího pohlaví. Samičí larvy prodělávají vývoj přes dva larvální instary, samčí larvy přes pět instarů. V evropských podmínkách má tento druh dvě až tři generace, v chladnějších oblastech jednu generaci. V chladnějších oblastech (např. ve střední a západní Evropě) mohou přezimující dospělé samičky přežít teplotu až –20°C, i když je jejich mortalita při takové teplotě vysoká.
Aktivní šíření je v podstatě omezeno jen na larvy prvního instaru, které se po vylíhnutí rozlézají po hostitelské rostlině a jsou schopny dolézt do vzdálenosti přibližně 1 m. Samci jsou sice okřídlení, ale létají velmi špatně a jsou hlavně přenášeni větrem. Rovněž větrem a také živočichy, hlavně létajícím hmyzem a ptáky, mohou být larvy prvního instaru i vajíčka štítenky přenášeny na delší vzdálenosti, a to jak na další rostliny téhož hostitele, tak jiné druhy hostitelů. Nejpravděpodobnější je přenos z napadených rostlin na rostliny pěstované v blízkém okolí, např. ve školce, zahradě nebo veřejné zeleni.
Zdroj:http://www.bezpecnostpotravin.cz
Reklama

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama