„Irský Nicholas Winton“ v sukních

Mary Elizabeth Elmesová

Nedávno jsem se dočetla v médiích, kdo vlastně byl „Winton v sukni“. Objevila jsem hrdinku, Mary Elizabeth Elmesovou, která zachránila stovky židovských dětí, podobně jako známý Nicholas Winton.

Mary se narodila v roce 1908 do lékařské rodiny. V roce 1936 se rozhodla, že smysl její práce musí být jinde. Odjela do Španělska pomáhat uprchlíkům občanské války a následně se přesunula do Francie, kde zachraňovala děti, jež by jinak zemřely v Osvětimi. Po okupaci Francie nacistickým Německem v roce 1940 se Mary přesunula do neokupované části Francie. Později se dostala k dalšímu týmu dobrovolníků, který pracoval v internačním táboře na jihu Francie v Rivesaltes (kde dnes stojí velký památník obětem holocaustu). Právě to bylo místo, kam z Francie sváželi Židy, jejichž další zastávkou byl osvětimský koncentrační tábor. Do roku 1942 se podařilo zajistit alespoň výjimku pro děti, jež z odvozu do táborů smrti byly vyňaty. V září roku 1942 však vichistická vláda tuto výjimku zrušila, a tak se na třetinu obyvatel tohoto sběrného tábora začala vztahovat také. Do vagónů, které končily až na rampě v Osvětimi, tak začaly být posílány i děti. V roce 1942 se v táboře nacházelo zhruba čtyři tisíce Židů. Proto se Mary rozhodla jednat na vlastní pěst a pod hrozbou zatčení začala v táboře organizovat síť pomocníků, kteří se snažili část dětí rozvážet do bezpečí. K rozvozu užívala svůj vlastní náklaďák, který také řídila. Podařilo se jich zachránit přes dvě stovky. Většinu dětí odvezla k rodinám žijícím hluboko v horách, kde je nacisté nenašli. V roce 1943, ale přišla rána, kdy Mary Elizabeth zatklo gestapo a začalo ji vyšetřovat. Díky irskému občanství a konexím v USA, však na její záchranu začala obrovská intervence, která v podstatě zázrakem vyústila v její propuštění. Mary se poté vrátila ke své původní činnosti a pomáhala dětem dál. V roce 1947 byla navržena na nejvyšší francouzské státní vyznamenání, jež odmítla. Vdala se za Francouze, porodila dvě děti a usadila se s nimi ve Francii.

Když v roce 2002 zemřela 94letá Mary, údajně ani její děti nevěděly, že jejich matka byla hrdinkou druhé světové války a že se díky její nebojácnosti podařilo zachránit stovky dětí židovského původu. Příběh Mary Elizabeth Elmesové vyšel na světlo až po její smrti, kdy jeden z jejích spolupracovníků se nerozhodl promluvit.

Tento příběh, mě velice zaujal a byla bych ráda, aby se dostal do podvědomí Sociálně demokratických žen a veřejnosti, který není tak známý, jako příběhy jiných hrdinů.

Libuše Pešlová
předsedkyně Klubu SDŽ Praha 4

zdroj:http://sdz.socdem.cz/s16/a1011.html

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *