Rady do polárních oblastí

Pokrytý ledem je téměř celý kontinent Antarktidy

Oblast severního pólu tvoří silná ledová kra, která plave po moři a jsou zde jen dvě roční období. Dlouhá zima a velmi krátké léto. V polovině zimy je celý den tma a v polovině léta zase 24 hodin světlo. Arktické léto znamená, že teploty vystupují na 18°C a v zimě klesají až na – 55°C. Také vítr tam je extrémní, byl na měřen o rychlosti 320 km/hod.

Jak předcházet omrzlinám

  • Nenoste těsné oblečení
  • Masírujte si a procvičujte obličejové svalstvo
  • Noste rukavice a udržujte je suché
  • Nedotýkejte se kovu holými rukami
  • Oblékejte se v teple spacího pytle, pokud ho máte, nebo v přístřešku
  • Nenechejte si namočit šaty, pokud se to stane, co nejrychleji se převlečte do suchých

Pokud cestujete dopravním prostředkem a ten se vám rozbije, tak zkušenosti ukazují, že je lepší zůstat poblíž. Pokud je to místo nebezpečné, vytvořte si úkryt co nejblíže vašemu dopravnímu prostředku. Samozřejmě, že rozhodnutí bude záviset od možnosti záchrany a blízkosti civilizace. Protože chlad otupuje mozek, je dobré se rozhodnout co nejdříve o tom, co budete dělat. Když je sněhová vichřice, tak přesun není možný. Nemůžete na ledě a v tundře, kde nejsou žádné záchytné body určit směr. Také pozor na tání ledu, který vytváří mokřiny a to je velmi špatné schůdné.

Když jste v arktickém létě, tak vás budou velmi obtěžovat hejna komárů, moskytů a much. Jejich larvy žijí ve vodě, tak si nedělejte tábor blízko vody. Snažte se mít všechny části těla ukryté pod oblečením a na ohništi spalujte zelené dřevo a listy, jelikož dým je odrazuje. V noci naštěstí jejich dotěrnost s příchodem chladu ustane. Dávejte pozor na laviny, převisy a také mlhu, která zhoršuje vaší orientaci.

Určování směru

Kompasy jsou blízko pólů nespolehlivé a tak se spoléhejte na souhvězdí, kdy noční světlo je na cestování dostatečné.  Se znameními, kterých je mnoho pro určování polohy vás seznámíme v jedné z dalších kapitol Survival Rady. Když cestujete po zmrzlém moři, neřiďte se ledovci, anebo vzdálenými body na pevnině. Kry jsou neustále v pohybu a jejich pozice se mohou měnit. Když musíte přejít z jedné kry na druhou, snažte se dopadnout alespoň 60 cm od okraje kry.

Vyhýbejte se ledovcům, protože většina jejich hmoty leží pod vodou a mohou se kdykoli převrátit. V orientaci vám také mohou pomoci ptáci.  Stěhovaví ptáci se při topení ledu přesouvají na pevninu a přes den je většina ptáků na moři a večer se zase vrací. Také odrazy na obloze pomáhají určit vzdálený terén. Oblaka nad širou vodou, zalesněnou pevninou, nebo pevninou bez sněhu vypadají zezdola černé a na druhou stranu oblaka nad mořem pokrytým ledem, nebo zasněženou krajinou vypadají zezdola bíle.

Sněžnice

Cestování v polárních oblastech je jen pro lidi v dobré kondici. Po zmrzlém sněhu se nejlépe cestuje na lyžích, ale není jednoduché si je vyrobit. Také lyžování v hlubokém sněhu je náročné a proto  je lepší  cestovat na sněžnicích.

Výroba sněžnic

Ohněte mladý zelený stromek tak, abyste z něho vytvořili oko a konce k sobě pevně přivažte. Příčně připojte další větvičky a propleťte provazem. Čím víc provazu, tím lepší, ale nesmí být sněžnice moc těžké, protože byste byli brzičko unaveni a nedostali byste se s nimi daleko. Nohu si přivažte k pevnější, střední části.

Pochod podél toku řeky

Pokud cestujete v létě na lodi a v zimě po ledě po proudu, vyjímkou je severní Sibiř, kde řeky tečou směrem na sever, držte se vždy při okrajích. Když se řeka příliš stáčí, je bezpečnější ji opustit a vydat se po hřebenech.

VAROVÁNÍ : LEDOVĚ STUDENÁ VODA MŮŽE PŘIVODIT SMRT!  Pád do takové vody vám může vyrazit dech a tělo se kvůli ztrátě svalové kontroly a silnému třesu schoulí. Odhalené části těla zmrznou během několika minut a do sedmi minut ztrácíte vědomí a smrt přichází zhruba po 15-20 minutách. Takže při kontaktu s ledovou vodou okamžitě jednejte. Co nejrychleji se dostaňte na pevnou zem a vyválejte se ve sněhu, který vodu pohltí. Okamžitě se ukryjte do přístřeší a svlékněte si oděv.

Oblečení

Nechráněné části těla dokáží omrznout díky silným a chladným větrům za několik minut. Chraňte si celé tělo, ruce i nohy. Nasaďte si kapuci, ta by měla mít stahovací šňůrku, aby vaše tvář byla co nejvíce chráněna. Je dobré mír kožešinový okraj, který zabrání dýchání ledového vzduchu a poranění kůže na tváři. Vnější vrstva by měla zabránit pronikání větru, ale zároveň musí být dostatečně hustá, aby přes ní nepronikal sníh a dobrá je taková látka, která propouští vodní páru. Pouze letecká havárie může způsobit, že se v polárních oblastech ocitnou nevybavení lidé. V takovém případě se snažte si z letadla vzít co nejvíce vhodného oblečení.

Dobré je oblečení z vlny –  nepohlcuje vodu a hřeje i když je vlhké. Vlna je nejvhodnější na vnější vrstvy. Bavlna pohlcuje teplo stejně rychle jako tampón a mokrá ztrácí teplotu 240- krát rychleji, než suchá.

Nohy

Nejideálnější jsou boty inuitského typu, které mají měkkou koženou podrážku. Nebo vysoké vodotěsné plátěné boty s gumovou podrážkou a šňůrkami, které je drží na nohou. Nejvhodnější je obuv s izolační vložkou. Nohy je dobré odizolovat třemi vrstvami ponožek různých velikostí, aby bylo možné navléci jednu na druhou. Pokud je třeba, obalte si nohy vrstvami látky, kdy použít se dají třeba potahy ze sedadel z auta.  Když máte nohy dlouho ponořené ve vodě, může se objevit tzv.,,zákopová noha“, to je onemocnění dolních končetin (postižení měkkých tkání (hlavně nervů), které se projevuje ztrátou citlivosti a brněním, následuje výrazná bolestivost a vznik otoků i puchýřů.

Ozáření sněhem

Chraňte si oči brýlemi, nebo pruhem látky, anebo kůrou s úzkými otvory. Prudké sluneční paprsky, které se odrážejí od sněhu mohou způsobit sněžnou slepotu. Je dobré si živočišným uhlím nanést černé šmouhy, aby jste snížili působení záření.

Přístřeší

Při odpočinku je dobré se schovat před větrem. Rozhlédněte se po přírodním přístřeší, které si trochu můžete upravit. Vyhněte se místům, kde hrozí laviny, nebo sesun kamenů a také stromům, které jsou zatížené sněhem a jejich váha by mohla zlomit zmrzlé větve. Pokud jsou větve nízko a podepřeny sněhem, tak pod nimi je možno si udělat přístřešek.

Oheň

Pamatujte, že když máte v přístřeší oheň, nesmíte ucpat všechny otvory, mohli byste se udusit. V polárních oblastech je potřeba na přežití oheň. Můžete použít z vraku dopravního prostředku olej, nebo naftu. V Arktidě  a Antarktidě je jediný možný zdroj paliva ptačí, nebo tulení tuk. Také se při pobřeží dá nasbírat naplavené dřevo. V tundře najdete nízké vrby a na hranicích lesů zase břízy a borůvčí. Březová kůra, která je olejnatá se hodí na podpálení ohně a to, i když je mokrá.

Voda

Také v zimě potřebujete více než jeden litr tekutiny denně, abyste nahradili ztráty. V létě v těchto krajinách je vody dostatek a v zimě si rozpustíte led a sníh. Nejezte rozdrcený led, mohl by vám způsobit poranění rtů a úst a způsobit další dehydrataci. Pamatujte si, že když jste unaveni, tak vás cucání sněhu ochladí ještě více.

Jídlo

Antarktida : Zde jsou jedinými rostlinami lišejníky a mechy. Z živočichů jsou zde ptáci, ryby, tuleni, velryby a tučňáci, ptáci se  dají ulovit, pokud sedí na vejcích.

Arktida:Kvůli ledu tu neroste žádná vegetace a nežijí malá zvířata a i polární medvědi se objeví jen tam, kde cítí nějakou kořist. Ulovit je, je velmi těžké a mohou být velice nebezpeční. Možnou potravou jsou mořští ptáci, ryby a tuleni.

Tundra a les : V létě i zimě zde najdete rostliny i živočichy. Rostlinné druhy na Aljašce jsou stejné jako v Rusku. Jsou zde malé zakrslé vrby, dále břízy a bobulovité rostliny s vysokým obsahem vitamínů. Také mechy a lišejníky se zde hojně vyskytují a jsou hodnotným zdrojem potravy, obzvláště lišejník sobí.

Jedovaté rostliny

Většina arktických rostlin je jedlá. Vyhýbejte se ovšem rozpuku jedovatému, který je nejjedovatější.

Nejezte plody Samorostlíka a malé ledovcové Iskerníky. Další jedovaté druhy mírného pásma, které však můžete najít i na severu jsou Vlčí bob, Přilbice, Stračka, Hrachor setý, Kýchavice. Pokud dobře neznáte jedlé houby, tak raději žádné nejezte.

Zvířata jako potrava

Tam, kde je na stromech oloupaná kůra a ohryzané listí ukazuje, že tu žijí zvířata. Pozor na medvědy, kterým je dobré ponechat dostatek prostoru. Největší šanci na přežití budete mít u pobřeží, kde zdroje zajistí moře. Pozor také na mrože, sice působí těžkopádně, ale jsou velmi nebezpeční. Pokud nejste ozbrojeni, nechte je raději být.

Lov a kladení pastí

Jelikož stopy na sněhu jsou jasně zřetelné, můžete jít po nich. Ale nezapomínejte si značit cestu nazpět k přístřešku, či vraku. Nejlepší jsou barevné vlaječky, pokud je máte a věšet dostatečně vysoko, aby je nezasypal čerstvý sníh, nebo použijte kousky látky. Soby jsou velice zvědaví a dají se nalákat máváním kusem látky, nebo lezením po čtyřech. Pozor ale lezení po čtyřech může nalákat i vlky, kteří si myslí, že jste kořist. Také se dají přilákat zvířata různými zvuky, které děláte s dlaněmi a ústy (mlaskání), které připomíná zvuk raněné myšky.

Buďte trpělivý a ukrytí po větru od zvířat. Přiblížit se k zvířeti je v těchto oblastech složité. Pokud máte zbraň, pušku, prak, luk, ze kterých můžete vystřelit, je váš lov snadný. Severní ptáci bývají v zimě krotcí a dá se k nim pomalu, bez rychlých pohybů přiblížit. Když je období, kdy ztrácejí peří, můžete je i doběhnout. Vejce jsou nejbezpečnější potravou a dají se jíst ve kterémkoli stádiu.  Z tuleňů můžete získat potravu, kůži na oblečení a tuk na oheň. Samci na počátku roku silně zapáchají, ale kvalita masa tím není nijak ovlivněna. Můžete jíst vše, vyjma jater, které mají v některých částech roku nebezpečně vysokou hladinu vitamínu A.

Pokud by se vám podařilo ulovit polárního medvěda, vždy maso převařte, jelikož ve svalech žijí červy a ti způsobují Trichinózu. A jejich játra stejně jako tulení nejezte.

Ulovené zvíře nechte vykrvácet, vypitvejte ho a stáhněte kůži, dokud je ještě teplé. Tu si zamotejte dřív, než vám zmrzne. Když vám zbyde nějaké uvařené maso, již ho neohřívejte, ale snězte studené. Tuk použijte jen z tuleňů jinak ho ponechte na zvířeti. Pokud ho budete jíst, je nutné ho zapíjet velkým množstvím vody. U hlodavců je dobré při stahování kůže a řezání masa použít rukavice, abyste se nenakazili Tularémií (bakteriální onemocnění zajíců a hlodavců, ale i dalších volně žijících zvířat).

 

Informace čerpány z knihy SAS -Příručka jak přežít

Foto:https://cs.wikipedia.org/

Reklama

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama