Svatý Václav

Podle pověsti byl vychováván svou babičkou svatou Ludmilou.

Vzdělával se na Budči. Jako kníže, po porážce saským králem Jindřichem Ptáčníkem, dokázal zachovat suverenitu českého státu a založil  chrám sv.Víta, hlavní kostel knížectví. Byl zavražděn ve Staré Boleslavi, sídle svého bratra Boleslava, který díky tomu převzal vládu. Po smrti začal být Václav uctíván jako svatý pro svou v legendách mu připisovanou zbožnost vlastnoruční pěstování vína a obilí pro svaté přijímání, péči o  chudé, nemocné, otroky a vězně, stavění kostelů, kácení šibenic, ničení pohanských svatyní ap. a posmrtné zázraky. Později se stal symbolem českého státu, např. v Kodexu vyšehradském , na mincích, nebo na Myslbekově pomníku.

Václav byl synem knížete Vratislava (mladšího syna Ludmily a prvního doloženého knížete  Bořivoje I.) a  Drahomíry, dcery knížete Havolanů (polabští slované), zřejmě Vratislavovy jediné manželky. Jako předpokládaný rok narození bývá na základě kombinace údajů v  legendách uváděn rok 907. Václavovi výchovy se ujala jeho babička Ludmila. Podle tradice se mu na  Budči dostalo v té době u panovníků neobvyklé vzdělání, které zřejmě spočívalo ve studiu především latinského žaltáře. Pozdější staroslovanské legendy zmiňují i studium slovanských knih. První staroslověnská legenda líčí Václavovi postřižiny, obřad slavnostního stříhání vlasů zpravidla ve věku sedmi let. Podle předpokládaného data narození Václava a údaje, že Vratislav na postřižiny pozval biskupa, je možné obřad klást do roku 915, po Vratislavově nástupu na trůn.

Václav se ujal vlády někdy po roce 921, po smrti svého otce knížete Vratislava. Václavův pozitivní vztah ke křesťanství  je legendami doveden do těžko uvěřitelného ideálu „mnicha na trůně“. Změněnou situací byla za Václava narušena tradiční přemyslovská zahraniční politika, orientovaná na Bavorsko a zřejmě i severní slovanské sousedy, z jejichž knížecích rodin pocházely manželky Václavova  otce i děda.

Svatý Václav je prvním svatořečeným českého původu, příslušníkem první dynastie panovníků – rodu Přemyslovců, symbolem české státnosti a patronem České země. Je jedním z nejoblíbenějších českých svatých, mučedník, postava, jejíž tradice sehrála velmi důležitou úlohu v emancipaci českého státu a přemyslovské dynastie v rámci křesťanské Evropy.

Legendy uvádějí datum zavraždění Václava v pondělí  28.září. Rok neuvádějí, ale v úvahu připadají roky 929 a 935.

Svatý Václav je jediným českým světcem, jehož svátek je součástí celosvětového kalendáře římskokatolické církve. Jeho svátek se mezi státní svátky, tolik oblíbené dny volna, vrátil teprve před několika lety. Podle legendy byl i prvním, kdo v Čechách pěstoval víno a dodnes je proto uctíván jako patron vinařů.

Ostatky sv. Václava jsou uloženy na Pražském hradě v katedrále sv. Víta ve svatováclavské kapli. Lebka bývá při slavnostních příležitostech vystavována. Spočívá na zdobeném polštáři a nese korunu s čelenkou, věnovanou v době první Československé republiky klubem dam ze Spojených států amerických.

Pozdější král Karel IV. byl jako dítě pokřtěn jménem Václav, a tím se jeho rodiče přihlásili k patronovi (ochránci) i k  přemyslovským předkům, kteří již na sklonku  10.století chápali Václava jako patrona rodu a české země a od sklonku 11. století jej pak považovali za věčného knížete české země.

Foto:Zdroj:cs.wikipedia.org,www.metro.cz

Reklama

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama